Vakcína Proti Vzteklině | Mladá Boleslav Chystá Očkování Psů Proti Vzteklině. Vakcína Vyjde Na Tři Stovky - Boleslavský Deník
Jediná dávka podaná infikovaným myším je dokázala zbavit nákazy a to dokonce po propuknutí prvotních příznaků. Současné vakcíny tvoří inaktivovaný virus, který se nemůže množit a vyvolat infekci. Imunitní odezva je nízká a proto je nutné podávat více dávek. Naproti tomu oslabené živé viry dokáží vyvolat mnohem silnější reakci - ovšem za cenu rizika, že mohou samy vyvolat onemocnění. Zvětšit obrázek Původcem vztekliny je RNA virus z rodu Lyssavirus z čeledi Rhabdoviridae neboli virů ve tvaru kulky. ( BBC) Dietzschold se svým týmem chtěl vytvořit nový virový kmen stejně bezpečný jako inaktivovaný virus, nicméně schopný vyvolat silnou imunitní reakci, která potlačí infekci co nejrychleji. Přišli na to, že obou těchto cílů lze dosáhnout úpravou jediného povrchového proteinu. Glykoprotein (G) viru vztekliny spouští reakci imunitního systému, ale je běžně produkován v tak malých množstvích, že ho lymfocyty snadno přehlédnou. Imunitní reakci se Dietzscholdovu týmu podařilo zvýšit rozšířením virového genomu o tři kopie genu kódujícího zmíněný glykoprotein.
- Mladá Boleslav chystá očkování psů proti vzteklině. Vakcína vyjde na tři stovky - Boleslavský deník
- Muž, který porazil vzteklinu. Příběhy slavných: Louis Pasteur | Dvojka
- Jak vzteklině spadla pěna - iDNES.cz
- Pozor na čip a změnu DNA. Vědci vyvrací nejčastější nesmysly a mýty o vakcínách | Blesk.cz
- Co víme o ruské vakcíně Sputnik V - Aktuálně.cz
Mladá Boleslav chystá očkování psů proti vzteklině. Vakcína vyjde na tři stovky - Boleslavský deník
Genetické úpravy Molekulární farmaření navazuje na boom posledních let, kdy se jednotlivé laboratoře předhánějí v genetických úpravách různých materiálů. Proces pěstování léků se podobá genetické modifikaci plodin. Začíná aplikací vektoru do celé rostliny nebo do jejích buněk, které pak začnou na základě nové genetické informace začnou produkovat například léčivé proteiny nebo vakcínu. Podle typu vektoru se nová DNA buď začlení do vlastního genomu rostliny a trvale ho změní, nebo ve tkáni zůstává jen tak dlouho, aby buňkám předala instrukce o tom, co mají syntetizovat. Na druhé možnosti je nejlákavější její rychlost – podle výzkumníků se díky ní dají vakcíny extrahovat už po několika týdnech růstu. Další výhoda rostlinných vakcín vědce překvapila. Látky z rostlin, ať už jde o očkování nebo o monoklonální protilátky, jako jsou ty, kterými se léčí těžké případy covidu, jsou mnohem silnější než "konkurence" vyrobená ve vejcích či kvasinkách. V současnosti většina vakcín potřebuje pomocné látky – to je většinou ještě molekula navíc, která nutí imunitní systém k odpovědi.
- Nejlepší spalovač tuků pro ženy
- Pozor na čip a změnu DNA. Vědci vyvrací nejčastější nesmysly a mýty o vakcínách | Blesk.cz
- Levný pronájem chrudim
