No a od minulého úterka v tom jedu. Docela mě to baví... zatím, ale myslím, že to vydrží. Nejprve jsem si myslel, že se mi po kodéřině bude stýskat, ale jelikož jsem před 10 dny začal dělat poněkud větší úpravy na Otakulandu, tak toho kódóvání mám beztak habaděj. O tom, jaké mám přidělené služby a další informace se dozvíte v některém s následujících blogpostů. V následujících dnech určitě něco přibude, protože jsem si momo jiné koupil Apple iPhone a Microsoft Zune. Z obojího jsem velmi "excited", takže o tom prostě musím napsat... so stay tuned!!! (aka "zůstaňte tuňáky") P. S. : na fotce je moje nové místo, které se téměř neliší od předchozího, protože jsem si vše přesunul a uspořádal téměr identicky. Akorát nesedím hned u okna, což mě mrzí, ale sebevraždu neplánuji;-).
U prvních dvou těhotenství mi nebylo nic a třetí jsem poznala právě podle toho, že mě děsně bolely prsa, takže každé těhotenství je jiné. Já to přisuzuju tomu, že poprvé jsem o dítě hodně brzo přišla, druhé se narodilo zdravé a já ho kojila a teď si ty prsa možná na to kojení vzpomněla, tak se ozývají, že zapínají pohotovostní režim:D
Nedokážu se tomu ubránit, ale jsem na tom už závislý. Hrozně se mi líbí naše učitelky ve škole a o hodinách se na ně pořád koukám. Každý den si je v duchu představuju a masturbuji si u toho. Je na tom něco špatně? Prosím o radu. David, 16 let Číst odpověď Neudělal jsem přijímací zkoušky na gymnázium Ahoj Mourrisone, neudělal jsem přijímačky na gympl. Rodiče jsou naštvaný a mně to taky štve. Robert Pláčou zvířata stejně jako lidi? Ahoj Mourrisone, chtěl bych se tě na něco zeptat. Pláčou zvířata stejně jako lidi? Herbert Nastěhovala se k nám sestra s dítětem Ahoj Mourrisone, chtěla bych se ti postěžovat. Moje starší ségra se rozešla s přítelem, se kterým má dítě. Teď se nastěhovala k nám do bytu a všechno se točí jenom kolem toho dítěte. Já ho mám ráda, ale nemám už svůj pokojíček, nemám klid na učení a taky mamka si se mnou míň povídá. Co mám, prosím tě, dělat? Díky, Valérie Zemřel mi praděda a mám výčitky, že... Ahoj Mourri, prosím, ráda bych ti něco napsala. Dnes mi zemřel můj praděda, a já jsem hrozně smutná.
Navigace pro příspěvek V rámci akce soukromě nazvané Nediskriminujme chlapce, jsem se vrhla na motýlky. Těch totiž není nikdy dost, a když můžou holky pod stromečkem dělat parádu v šatech, neměli by kluci zůstat pozadu. Třeba se mi letos podaří přemluvit i Vojtu, což by byl můj životní úspěch, protože si odmítá oblíknout cokoli, co by si na sebe nevzali legáčci (a to je fakt dost nepřekonatelná konkurence). Navíc mi poslední dobou přijde, že než se rozkoukám, je večer. Jako by nestačilo to vstávání za tmy, který fakt nesnáším. Kiki nejspíš trpí nějakou utkvělou představou, že pokud se ode mě vzdálí na víc než dvacet centimetrů, vcucne mě nějaká černá díra a bude z ní sirotek, takže prostor na cokoli je fakt menší než malej. O tom jak přes den (ne)spí radši ani psát nebudu, nerada bych se uvrhla do deprese. Je asi už úplně jasný, že ušít během dne cokoli většího, je momentálně nad moje síly a schopnosti. A co nestihnu přes den, to už prostě nestihnu, protože večer padám na hubu půl hodiny poté, co odpoadne poslední potomek.
Přesto málokterá z těch, které žily na konci 18. a počátku 19. století, za celý život porodila víc, než šest dětí (pro srovnání: je to zhruba o čtyři děti méně, než bylo v té době obvyklé v Čechách). Důvodem tohoto relativně nízkého počtu dětí na ženu nebyla snaha porodnost omezit, ale naopak zvýšit počet přeživších dětí tím, že se zvětší věkový odstup mezi nimi. To měla obvykle zajistit sexuální abstinence kojících matek; matky děti kojily tři, někde i čtyři roky. V Gambii, pokud kojené dítě onemocnělo, bývala matka nařčena z nevěry (předpokládalo se, že nemoc způsobují změny v mateřském mléce, vyvolané pohlavním stykem). Přes tato opatření setrvávala Afrika v demografické krizi až do dvacátých a třicátých let, někde dokonce až do poloviny 20. století – jejího obyvatelstva ubývalo. Výjimkou je Etiopie, jejíchž občanů začalo přibývat už od začátku století – populační explozi nastartovaly silné ročníky dětí, počatých náhradou za ty, které zemřely při hladomoru v letech 1888 – 1892. Africká populace začala v typických případech přirozeně růst nejprve v oblastech pod vlivem misií, v regionech, kde bylo zavedeno tržní zemědělství a rozšířeno základní školství přístupné dívkám.
Pavle, co jste říkal na to, když vás trenér nominoval do sestavy kola? "Já jsem o tom vůbec nevěděl, dozvěděl jsem se to až od kamaráda, když mi to pak psal. " Vyhrál jste díky sedmdesátiprocentnímu přídělu hlasů, což je poměrně suverénní vítězství. Kdo hlasoval? "Zaúkoloval jsem kamarády, že musejí hlasovat, když už jsem tam byl minule. " Nominaci jste dostal za poslední zápas, kdy jste hráli na půdě Nýrska. Jaký ten zápas pro vás byl? "Byl to těžký zápas, byl tam velký vítr a soupeř byl lepší než my, my jsme hráli zezadu. " Co vám se v tomto zápase konkrétně podařilo? "Myslím si, že jsem odstranil střed zálohy a tím byla hra ovlivněná, ale to byl týmový výkon, je to tedy zásluha celého týmu. " Když byste měl zhodnotit podzimní část soutěže, jaká pro Nepomuk byla? "Měli jsme pomalý začátek, vyhráli jsme asi až páté kolo, a pak už se to blbě ztrácí, v každém zápase jsme museli a to bylo těžké. " A teď ke konci? "To jsme se už vezli na vítězné šňůře, v kabině byla dobrá nálada a to pomáhalo. "
Chtěla jsem ji hodně, těšila se na ni, a když přišla, stačilo jedno navonění … a zase šla pryč. 15. 11 21:43 My Queen mě taky láká, ale zatím odolávám, věřím, že by to dopadlo stejně, jedno navonění a šla by… Daja 15. 11 22:17 Dalia píše: Já zde mohu uvést například My Queen. Chtěla jsem ji hodně, těšila se na ni, a když přišla, stačilo jedno navonění … a zase šla pryč. Měla jsem to úplně stejně, stačilo jedou se stříknout a bylo po lásce:| Stalo se mi to v létě s AA Pamplelune - moc jsem se na ni těšila, chtěla jsem nahořklý parfém, citrusový, ale ne citrónový, vůně grepu je moje oblíbená skoro v čemkoli. Jenže po aplikaci na mně grep zmizí bez pozdravu dřív než mine čtvrthodina a pak se na mé kůži rozcapí jen protivná varianta vanilky. A ta zato drží. Naštěstí mi k tomuhle objevu stačil jen zbytek odstřiku koupený tu v něčí vyzkoušené odstřikové sadě. Možná bych jí měla dát šanci ještě v chladnějším počasí, ale tři letní pokusy mě odradily tak dokonale, že se na ten poslední mililitřík v Julínu raději ani nedívám.