Při jízdě na samozvané volné elektrony neustále se setkají na cestě další elektrony a atomy. Komunikovat s nimi, volný elektron ztratí část svého náboje. Takže, elektrony setkávají s odporem ze strany materiálu vodiče. Každé tělo má svou atomovou strukturu, která má электрическому proud různý odpor. Jednotkou odporu je zvykem považovat za Om. Odpor každého jednotlivého vodiče (označované R, nebo r. ) závisí na vlastnostech materiálu, ze kterého je vyrobena. Pro přesné vlastnosti elektrický odpor určitého materiálu byl zaveden pojem — měrný odpor (нихрома, hliník, atd. ). Měrné považován za odpor vodiče o délce 1 m, průřez je 1 km čtverečních mm. Tento poměr se označuje písmenem p. Každý materiál, использующийся při výrobě drátu, má své měrné odolnosti. Pro příklad vezměme měrný odpor нихрома a фехрали. Х15Н60 — 1. 13 Ohm * mm 2 /m Х23Ю5Т — 1. 39 Ohm * mm 2 /m Х20Н80 — 1. 12 Ohm * mm 2 /m ХН70Ю — 1. 30 Ohm * mm 2 /m ХН20ЮС — 1. 02 Ohm * mm 2 /m Aplikace Vysoká úroveň měrný odpor нихрома, фехрали umožňuje používat tyto materiály v произвгоодстве vyh.
\] Tyto výrazy dosadíme do vztahu (1): \[l_2\, =\, \frac{\pi \left(\frac{d_2}{2}\right)^2}{\pi \left(\frac{d_1}{2}\right)^2}\, l_1\] \[l_2\, =\, \left(\frac{d_2}{d_1}\right)^2\, l_1. \] Ze zadání úlohy víme, že průměr druhého vodiče je dvakrát větší než průměr prvního vodiče ( d 2 = 2 d 1). Tedy: \[l_2\, =\, \left(\frac{2d_1}{d_1}\right)^2\, l_1\] \[l_2\, =\, 2^2\, l_1\] \[l_2\, =\, 4\, l_1. \] Měrný elektrický odpor - řešení Měrný elektrický odpor materiálu vyjádříme ze vztahu: kde R je odpor vodiče, l délka vodiče a S plocha jeho průřezu. \[\rho\, =\, \frac{RS}{l}\,. \] Průřez drátu S je roven obsahu kruhu o poloměru r, resp. průměru d = 2 r: \[S\, =\, \pi r^2\, =\, \pi \left(\frac{d}{2}\right)^2. \] Takto vyjádřený průřez vodiče dosadíme do předchozího vztahu a získáme tak výsledný vzorec pro výpočet měrného elektrického odporu vodiče: \[\rho\, =\, \frac{RS}{l}\, =\, \frac{R\pi \left(\frac{d}{2}\right)^2}{l}\] \[\rho\, =\, \frac{\pi R d^2}{4l}\,. \] Ze zadání úlohy víme, že drát o průměru 0, 5 mm a délce 8 m má odpor 2 Ω.
Termín "specifický často nalézt v literatuře elektrického elektrického odporu mědi. " A nechtěně položit otázku, co je to? Termín "rezistence" pro jakýkoliv vodič je trvale spojena s pochopením procesu němu elektrického proudu. Protože tento článek se zaměří na odpor mědi, pak bychom měli uvažovat o jeho charakteristiky a vlastnosti kovů. Pokud jde o kovy, které nemohou pomoci připomenout, že všichni mají určitou strukturu - krystalovou mřížku. Atomy jsou v mřížce uzlech a učinit je relativně pravidelné oscilace. Vzdálenosti a umístění těchto složek závisí na síly interakce atomů navzájem (přitahování a odpuzování), a jsou různé pro různé kovy. Kolem atomy elektrony se otáčejí ve svých drahách. Oni také držet rovnováhu sil na oběžné dráze. Jen to, že síly přitažlivosti k atomu a odstředivých. Dovedu si představit, obrázek? Se tomu dá říkat, v některých ohledech, statické. Nyní přidat dynamiku. Na kus mědi začne pracovat elektrického pole. Co se děje uvnitř dirigenta? Elektrony roztrhané sílu elektrického pole od svých drahách, spěchat kladným pólem.
Pro výpočet celkového odporu vodiče používáme vzorec R = p * l / S, kde zkratky označují následující: R je celkový odpor vodiče; p je měrný odpor kovu; l je délka vodiče; S je plocha průřezu vodiče. Pro potřeby elektrotechnické sféry je nastavenaširoká výroba kovů, jako je hliník a měď, jejichž specifický odpor je poměrně malý. Z těchto kovů se vyrábějí kabely a různé typy drátů, které se široce používají ve stavebnictví, pro výrobu domácích spotřebičů, výrobu pneumatik, navíjení transformátorů a dalších elektrických výrobků. Líbí se: 0 Vnitřní odpor a jeho fyzický Výpočet kabelové části. Výpočetní tabulka Síran měďnatý je nejdůležitější sůl mědi Teplotní koeficient odporu Oxid měďnatý Odpor vodiče Svařování nerezové oceli: funkce Specifický odpor jako vlastnost kovů Svařování mědi - hlavní momenty držení
Platí: Čím menší bude vnitřní odpor ampérmetru, tím menší bude chyba měření. Měření bude přesnější, když budou hodnoty a blíže u sebe. Pro tuto metodu měření je vhodné, aby byl měřený odpor v rozsahu 1 kΩ až 1 MΩ. Teplotní závislost [ editovat | editovat zdroj] Závislost elektrického odporu vodiče na teplotě lze vyjádřit vztahem, kde je odpor vodiče při normální teplotě, je teplotní součinitel elektrického odporu a je teplotní rozdíl. Za nízkých teplot může elektrický odpor u některých látek klesnout na nulu. Takovým látkám se říká supravodiče. Výkonová ztráta [ editovat | editovat zdroj] Když teče tělesem s odporem R proud I dochází k přeměně elektrické energie na teplo. Tuto přeměnu lze vyjádřit vztahem, kde P je výkon měřený ve wattech, I je proud měřený v ampérech a R je odpor měřený v ohmech. Tento jev je užitečný u zařízení jako žárovka nebo elektrické topení ( přímotop), ale je nežádoucí při přenosu energie. Obvyklým způsobem redukce výkonové ztráty je užívání tlustších vodičů a vyšších napětí.
Jestliže je tedy původní drát dlouhý 8 m, pak výše popsaný "širší" drát bude mít délku 32 m. Výpočet délky drátu Elektrický odpor vodiče vypočítáme ze vztahu: \[R\, =\, \rho\, \frac{l}{S}\,, \] kde ρ je měrný elektrický odpor materiálu, l délka vodiče a S plocha jeho průřezu. Pro dva různé vodiče, které mají stejný odpor, platí: \[R_1\, =\, R_2. \] Tedy: \[\rho_1\, \frac{l_1}{S_1}\, =\, \rho_2\, \frac{l_2}{S_2}\,. \] Jestliže jsou oba vodiče navíc ze stejného materiálu, pak mají oba stejný měrný elektrický odpor: \[\rho_1\, =\, \rho_2\,. \] Délku jednoho vodiče pak můžeme vyjádřit v závislosti na parametrech druhého vodiče: \[\frac{l_1}{S_1}\, =\, \frac{l_2}{S_2}\] \[l_2\, =\, \frac{S_2}{S_1}\, l_1\,. \tag{1}\] Plochu průřezu vodiče vypočítáme jako obsah kruhu o poloměru r: \[S\, =\, \pi r^2\, =\, \pi \left(\frac{d}{2}\right)^2\,, \] kde d je průměr vodiče. Průřezy obou vodičů tedy vypočítáme ze vztahů: \[S_1\, =\, \pi \left(\frac{d_1}{2}\right)^2\, ;\hspace{15px}S_2\, =\, \pi \left(\frac{d_2}{2}\right)^2.