Jednotlivé kusy mají délku 160-240 cm a všechny váží dohromady asi 2, 5 tuny. Líbí se vám tento článek a rádi byste, aby se v rubrice Památky zobrazoval mezi prvními? Pošlete SMS zprávu ve tvaru ATLASCESKA 6357 na telefonní číslo 9033350 a článek tak nikdo nepřehlédne! Cena SMS zprávy je 50 Kč včetně DPH. Službu technicky zajišťuje Airtoy a. s. Reklamace plateb na nebo lince 602 777 555, 9 - 17 hodin, Po-Pá,. Kontakt na provozovatele: Svět knihy 2022 - Praha 09. 06. 2022 - 12. 2022 Výstaviště Praha… Milovníci literatury se opět mohou těšit na mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy Praha 2022, … Svět knihy Praha 2022 - Praha Výstaviště Praha v… Svět knihy Praha 2022 zaplní 416 vystavovatelů a 748 účinkujících ze 35 zemí. Hlavní slovo má Itálie, přijedou autoři… Food Festival ve Westfield Chodov -… 10. 2022 Westfield Chodov Přijďte ochutnat pestré menu od oblíbených restaurací doplněné letními drinky, které na vás čeká v příjemném prostředí… Alexander Liebreich a Leila Josefow… 13.
A aby to bylo vojsko opravdu velké a silné, jeho řady doplňuje vojvoda českých vodníků, který žije pod Vyšehradskou skálou. Koho utopí, ten dostane "zelenou knížku" a narukuje. Zlatá kolébka Ve vodě pod skálou však má být ještě jedna zajímavost, a to zlatá kolébka, ve které Libuše houpala svého syna. Ta se má zjevit, až se zrodí nový vládce, který dokáže české zemi moudře vládnout. Není divu, že kolébka se naposledy vynořila při narození Karla IV., a při pohledu do dálav Hradu a podhradí je jasné, že kolébka spíše zabředá do bahna, než že by se jí chtělo z vody ven. Autor: Archiv Kde se vzaly Čertovy kameny? Ale zpátky na Vyšehrad, od vody vzhůru na vrcholek, kde stojí takzvané Čertovy sloupy nebo také Čertovy kameny. Tři sloupy opřené o sebe stojící zdánlivě bez kontextu s čímkoli jiným v parku za hřbitovem. Nemůžeme se divit pocitu pekelníků, že mají na Vyšehrad nárok, když je v jeho skále diamant samotného Lucifera. Jenomže jednoho dne jim na vrcholku začali stavět kostel jejich úhlavního nepřítele – svatého Petra (Pavel, který se s ním o kostel dělí, jim tolik nevadil).
Statistika našeho portálu 97 737 Akcí v kalendáři 5 390 Ubytovacích zařízení 24 202 Míst a památek Úvod Památky Detail článku Praha Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Byl sem umístěn v roce 1888. Sloup je tvořen třemi dříky z biotitu-amfibolového dioritu, které váží cca 2, 5 tuny. Původ sloupu není přesně znám a je proto vykládán v několika variantách. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a … Čertův sloup na Vyšehradě se nachází v jihozápadním cípu Karlachových sadů, poblíž východního vstupu na vyšehradský hřbitov, ke Slavínu. Například jako sluneční hodiny, které v pohanských dobách určovaly zimní a letní slunovrat, či jako podpěry románské baziliky, která stávala na místě dnešního kostela sv. Petra a Pavla. Vzhledem k tomu, že v horkých slunečních dnech je cítit sírou, existuje také pověst, že kámen přinesl na Vyšehrad až z Říma ďábel. Měl v úmyslu vzít si duši jednoho zdejšího mnicha, ale nepochodil a tak mrštil obeliskem tak, že se rozlomil na tři části.
Čertovy kameny (Vyšehrad) – též Čertův sloup či Zardanův sloup, tři o sebe opřené kuželovité žulové kameny nejasného původu a účelu v jihozápadním cípu Karlachových sadů na Vyšehradě Vyšehrad je historické hradiště a pevnost na skále nad pravým břehem řeky Vltavy ve čtvrti Vyšehrad v Praze. Na Vyšehradském hřbitově se Slavínem u kostela sv. Petra a Pavla jsou pochovány významné české osobnosti, nachází se zde i nejstarší pražská rotunda sv. Martina. Od roku 1962 je vyšehradský areál národní kulturní památkou. K Vyšehradu se váže řada pověstí z počátků českých dějin, založil jej prý bájný kníže Krok. Skutečný vznik knížecího hradiště je kladen do druhé poloviny 10. století. Koncem 11. století zde sídlil první český král Vratislav II., který zřídil vyšehradskou kapitulu. Roku 1420 hrad vypálili husité, v polovině 17. století byl přestavěn na pevnost střežící Prahu od jihu. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným k Praze roku 1883.
Legendami a pověstmi nejopředenější skulpturou na Vyšehradě je Čertův sloup. Kámen na výrobu sloupů pochází z dolního Posázaví z okolí Kamenného Přívozu. Celková hmotnost všech tří sloupů přesahuje 3 tuny. Kdy a jak se Čertův sloup na Vyšehrad dostal, není známo, a tak nám o jeho původu přinášejí informace jen pověsti a dohady. Podle nejznámější pověsti čert usiloval o duši kněze, který s ním uzavřel sázku, že pokud čert přinese z římského kostela P. Marie kamenný sloup dřív, než kněz odslouží mši, dostane čert jeho duši. Čert okamžitě odletěl do Itálie, vytrhl sloup z kostela, ale při zpáteční cestě mu sv. Petr sloup třikrát shodil do moře a jeho lovením se čert zdržel. Přiletěl proto pozdě a vztekle sloupem mrštil na kostel sv. Petra a Pavla. Sloup prolétl střechou kostela a o jeho dlažbu se rozbil na tři kusy. Jiná pověst zase vypráví, že sloup pochází z kostela sv. P. Marie Sněžné v Praze 1 a na Vyšehrad se dostal při jeho obléhání Pražany v roce 1420. Nejstarší písemnou zmínku o sloupu máme z roku 1609, kde Zachariáš Theobald popisuje husitskou válku.
Bez ohledu na nejasnost v jeho původu je sloup zajímavým doplňkem vyšehradského areálu, turistickou atrakcí. Za východní stranou kostela v parku můžeme najít tři kamené válce - tzv. "Čertovy sloupy" a vypráví se o nich, že je na Vyšehrad přinesl čert. Původbně to byl prý sloup, který čert ve vzteku rozbil na tři kusy, když prohrál sázku s jedním knězem. Oč se vsadili? Ten páter prý čerta moc využíval a když měl propadnout peklu, dal se na pokání. Svatý Petr se nad ním slitoval a poradil mu aby s čertem uzavřel sázku. Ať přinese z chrámu Panny Marie v Římě sloup, ale musí to stihnout než kněz skončí kázání. Čert souhlasil a byl by tu sázku vyhrál, kdyby ho sv. Petr třikrát neshodil do benátských lagun. To je však jen pověst. Sloupy jsou zřejmě pravěkou památkou a v dávných dobách sloužily k označování slunovratu a snad i jako sluneční hodiny. Původně byly umístěny v kostele, ale na příkaz Josefa II. byly odstěhovány do parku. Vznikly obráběním velmi tvrdého kamene, pocházejícího odněkud z Dolního Posázaví.
Jedna z dalších pověstí praví, že při obléhnání Vyšehradu husity roku 1420 byl sloup vržen prakem, kterému se říkalo Čert. Rozbor ďáblových kamenů: Nešlo o jeden sloup Podle geologického rozboru se však nejedná o jeden sloup, ale o minimálně dva různé sloupy. Kameny pochází z lomu v Krhanicích pobžlí Kamenného přívozu. Původ tak není jednoznačně prokázán, zda jde o opravdu o časoměřic či středověký pranýř, se neví. Podle klasické archeologie jde o předkřesťanský monolit používaný k astronomickým účelům, který vznikl někdy mezi 5. a 10. stoletím našeho letopočtu. Na sloupu jsou římská písmena, úsudek je takový, prvních šest písmen nápisu z Čertova sloupu by mohlo znamenat Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie). Zbývající část nápisu se nepodařilo rozluštit. Jako nejlogičtější se zdá, že Čertův sloup, respektive jeho části, jsou zbytky dříků sloupů z kostela Stětí svatého Jana, protože podle nejstarší písemné zprávy z roku 1609 Čertův sloup ležel právě na jeho hřbitově. Otázkou zůstává, proč by byly sloupy z tvrdé žuly použity v nevýznamném kostelíku uprostřed celé gotické Prahy, když se v době gotiky používaly měkčí opuky a pískovce.