Tip: Jak na podnikání na živnostenský list jsme rozebrali v samostatném článku. Takovou otázku nelze jednoznačně odpovědět. Záleží především na tom, za jakých okolností chcete DPP uzavřít – pokud jste například zaměstnanec, student či důchodce a odvody na zdravotní a sociální pojištění za vás platí stát či zaměstnavatel, může se vám vyplatit práce na DPP s výdělkem do 10 000 měsíčně. Pokud ale v takovém postavení nejste a sociální a zdravotní pojištění si neplatíte, pak se vám práce na DPP spíše nevyplatí. Při výdělku nad 10 tisíc se vám bude krátit příjem o zdravotní pojištění, a to alespoň v minimální výši (v roce 2022 ve výši 2 187 Kč).
To, že v celkovém úhrnu pracuje pan Jiří na dohody o provedení práce asi 600 hodin ročně vůbec nevadí, protože nepřekročil zákonný limit 300 hodin pro jednoho zaměstnavatele. Tip: Pokud přemýšlíte, zda se vám více vyplatí dohoda o pracovní činnosti či dohoda o provedení práce, zvažte především, jaká bude vaše měsíční odměna. Víte-li, že bude nižší než 10 000 Kč, je pro vás vhodnější uzavřít dohodu o provedení práce. Dohodě o pracovní činnosti jsme se věnovali v našem samostatném článku. Rozhodující hranicí pro zdanění je skutečnost, zda jste u daného zaměstnavatele podepsali růžové prohlášení k dani a rovněž hranice příjmu 10 000 Kč. V případě nepodepsání prohlášení k dani a příjmu do 10 000 Kč, se zdaňuje taková dohoda srážkovou daní ve výši 15%. V takovém případě již nemusíte podávat daňové přiznání. Pokud jej ale podáte, je možné získat sraženou daň zpět tím, že uplatníte slevy na poplatníka za příslušné daňové období. Podle získaných příjmů za celý rok můžete mít nárok na daňovou vratku.
Možná trochu ožehavá otázka, protože tam kde si zákoník práce žádá uzavření pracovního poměru, by nemělo docházet k jeho záměně za volnější vztah mezi firmou a osobou samostatně výdělečně činnou. Přesto se to děje, respektive existují případy, kdy mají zaměstnavatel i zaměstnanec na výběr – jaká forma spolupráce se v takovém případě vyplatí víc? Zleva uslyšíte jedno, zprava druhé, ale nic není černobílé a souboj zaměstnanec vs. živnostník není dopředu rozhodnutý. Přečtěte si také OSVČ zálohy 2015 Jak začít podnikat Platové tabulky 2015 Na tento problém se můžeme podívat ze dvou stran. První je pohled zaměstnavatele, druhá pak zaměstnance/OSVČ. U obou se najdou výhody i negativa. Nejprve se podíváme na to, jak tuto situaci nejspíše vnímá zaměstnavatel. Zaměstnavatel může nabídnout víc Hlavním motivem pro využití pracovníků ochotných svému zaměstnavateli fakturovat je to, že jim může nabídnout více peněz. Pokud se podíváme na hrubou mzdu 25 000 Kč, tak zaměstnanec z ní dostane 19 295 Kč, ale náklady zaměstnavatele (superhrubá mzda) jsou ve skutečnosti 33 500 Kč.
Bez účasti na tomto pojištění nevznikne nárok na mateřskou, která ale pro OSVČ vychází velmi nízká. Jaké slevy se dají odečíst od daně z příjmů? Zákon o daních z příjmů umožňuje v případě vzniku nároku uplatnit následující daňové slevy: sleva na poplatníka, sleva pro držitele průkazu ZTP/P sleva na vyživovanou manželku sleva na invaliditu sleva na studenta sleva za umístění dítěte sleva na evidenci tržeb sleva na děti (daňové zvýhodnění). Co musím udělat, když chci začít podnikat? Odpověď záleží na tom, jakým zákonem se plánovaná podnikatelská činnost bude řídit. Nejčastěji jde o živnost a je nutné zřídit živnostenský list. Přes živnostenský úřad zároveň ohlásíte svou činnosti, zaregistrujete se k dani a oznámíte podnikání na okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Např. advokátní, notářskou či autorskou činnost ale upravují jiné, samostatné zákony. Zobrazit další nejčastější dotazy