�ivotnost je kategorie gramatick�, nem� nic spole�n�ho s �ivotnost� ve skute�nosti. Sn�hul�ci, ledoborci a podobn�... zn�te to
Míííííííí! ). Je to tulínek, chodí a sám si pokládá hlavičku a dělá mimimi:-D Ano, to pak podepíšete cokoli. A netulí se jen k velkým, nejvíc se naopak chodí pomazlit s Barborkou. Ta se zastaví, hodí po nás dospěláckým pohledem plným pochopení a řekne "Počkejte na mě, Honzík se přišel pomazlit. Poď ke mně, broučku. " Když si ti dva hrají, já sedím, koukám, taju a občas jim lípnu pusu do vlasů. A někdy trochu ječím, to když se honí po obýváku a po kuchyni a já jen čekám, komu ujede noha v punčochách, a vidím dopředu tu bouli na hlavě a jak budu střídavě utěšovat a pištět "ani ke mně nechoď, já tě utěšovat nebudu, jste si koledovali! ". "Neměl by chodit na nočník?! " To je prča, jak každý ví, kdy je správný čas na tenhle nástroj. Barunka na něm trůnila od deseti měsíců, obklopená plyšáky, v ruce flašku s pitím, takový průtokáč. Nevstávala, protože to neuměla a protože tehdy ještě neměla odporování v povaze. Honzík vstával a kropil podlahu. To bylo dřív. Teď ale!!! Stane se, že si nočník přinese sám!