Zkusit můžete i několik nesolených a nepražených mandlí, které mají na pálení žáhy také blahodárný účinek. V zásadě jde o selhání obranných mechanismů jícnu. Jícen je jakási trubice, která spojuje hltan se žaludkem. Nemá pevný průměr, ale protože je tvořen hladkým svalstvem, jeho průměr se mění podle velikosti sousta, které jste právě spolkli. Vnitřek jícnu je vystlaný sliznicí a jeho úkolem je posouvat potravu a tekutiny z hltanu do žaludku. Jenže trubice jícnu logicky nemůže být otevřená z obou stran, protože potom by se obsah žaludku vracel zpátky, takže je jícen na dolním konci uzavřen svěračem, který zajišťuje, že potrava putuje pouze jedním směrem, tedy do žaludku. Pokud jícnový svěrač funguje správným způsobem, kyselina chlorovodíková s natrávenou potravou zůstává v žaludku. Jenže nastane i situace, kdy svěrač jícnu obsah žaludku neudrží tam, kde by měl být. Spouštěcím faktorem může být například konzumace některých potravin (problematická je z tohoto hlediska například čokoláda, káva, colové nápoje, česnek, alkohol, citrony), užívání léků, které podporují tvorbu kyseliny chlorovodíkové, ale třeba i to, že si lehnete, a proto vám přestane hrát do karet gravitace.
Příčinou může být nezdravý životní styl zahrnující nepravidelné stravování, velké porce jídla v nepravidelných intervalech během dne. Dále také konzumace bohatších jídel navečer, kdy se metabolismus zpomaluje a není připraven na trávení složitých a tučných jídel. Potraviny, které obecně vyvolávají pálení žáhy, jsou tučná jídla jako majonéza nebo smažená a fritovaná jídla, silně kořeněná nebo příliš horká a studená jídla, silná káva, kyselé nápoje jako červené a bílé víno. Dále také hůře stravitelné potraviny jako luštěniny, cibule, vajíčka natvrdo, zelí nebo čerstvý chléb. Velkou příčinou pálení žáhy může být také alkohol nebo kouření tabáku, obě látky totiž mohou snižovat napětí dolního jícnového svěrače a tím zpětný reflux žaludečních šťáv podporovat. S životním stylem také souvisí jeden z častých důvodů pálení žáhy, a to nadváha. Větší tlak na žaludek zde způsobuje logicky i větší tlak na jícnový svěrač (mechanismus podobný jako u těhotných žen) a proto u osob s nadváhou vzniká pálení žáhy daleko častěji.
Za účelem vyjasnění příčiny vzniku pyrózy a zabránění pozdějším komplikacím se pacientům s chronickým pálením žáhy doporučuje: Gastroskopie U gastroskopie je do žaludku jícnem vsunuta tenká, ohebná trubička, na jejímž konci se nachází malá kamera a nepatrné kleštičky (gastroskop). Na monitoru je možné sledovat stav jícnu, vrátníku a žaludeční sliznice. Zpravidla se navíc kleštičkami provádí odběr vzorků sliznice, v nichž pak histologická laboratoř zjišťuje přítomnost rakovinových buněk a původců infekcí. Měření pH Nosem se do jícnu zavede malá sonda měřící kyselost. Údaje, jež nasbírá, jsou 24 hodin zaznamenávány malým přenosným počítačem. Rentgenové vyšetření Po požití kontrastní látky (bariumsulfatový roztok) může být sledován obsah a funkce žaludku a jícnu. Lékař vyvíjí tlak na pacientův žaludek a přitom pozoruje, kolik kontrastní látky stoupá do jícnu. Tímto způsobem může přímo zjistit, jak "těsný" je sfinkter. Vyšetření srdeční funkce Jelikož se příznaky pyrózy (bodavá bolest za hrudní kostí) mohou podobat příznakům při srdečním záchvatu, musí být oba stavy spolehlivě odlišeny.
pyróza Téměř každý člověk měl alespoň jednou nějakou lehčí formu pyrózy, především po těžkém, tučném jídle a několika sklenkách alkoholu. Většinou se omezuje na nepříjemný pocit v horní části břicha a na kyselou chuť v ústech, které opět po několika hodinách bez dalších příznaků zmizí. Mnoho lidí trpí častým pálením žáhy. Pálení žáhy, resp. kyselé říhání je charakteristickým příznakem takzvané regurgitace (zpětný tok žaludečních šťáv). U postižených se téměř při každém říhnutí nebo shýbnutí dostane malé nebo i větší množství žaludečních šťáv (kyselina solná) do jícnu. Protože ten na rozdíl od žaludku neTuto zvláštní bolest, popisovanou pacienty jako pálení či tlak za dolní částí hrudní kosti, vyvolává podráždění jícnu zpětným proniknutím kyselého obsahu do žaludku. Čas od času postihne pálení žáhy zřejmě každého, avšak jestliže na tuto bolest trpíte pravidelně, na vině zřejmě bude refluxní choroba jícnu. V případě regurgitace se žaludeční šťávy vrátí až do úst, a pokud se tak stene v noci, je to nebezpečné, neboť hrozí, že obsah žaludku zateče do dýchacích cest.
Srdeční choroba? Bolest na hrudi, výrazné a nepravidelné bušení srdce. Všichni pacienti s takovými příznaky by měli podstoupit důkladné vyšetření k vyloučení akutního srdečního onemocnění. U 20–30% je zjištěna tzv. bolest na hrudi vznikající z "ne-srdeční" příčiny. Tou bývá nejčastěji právě refluxní choroba. Diagnóza a léčba mimojícnového refluxu Pro lékaře není určení refluxu jako původu obtíží jednoduchý úkol. Musí zkombinovat historii vašich onemocnění a příznaků, fyzikální vyšetření a speciální testy. Mezi ty patří gastroskopie, endoskopická metoda umožňující zobrazení sliznice jícnu a pH-metrie, tedy zavedení sondy do oblasti jícnového svěrače. Tak se měří kyselost či zásaditost prostředí. Na lékaře se ale neváhejte obrátit. Bez léčby mohou totiž vznikat vážné následky zahrnující trvalá zúžení v oblasti hlasivek, vznik vředů na sliznici, chronické infekce středního ucha a závažná plicní onemocnění. Při terapii se používají preparáty tlumící tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku.